„Ačkoli se Vlasy zdají být pečlivě promyšlené, výsledný efekt je zcela spontánní. Stejně jako nejlepší filmové muzikály minulosti – Zpívání v dešti z padesátých nebo Perný den z šedesátých let – plynou Vlasy od jednoho čísla k druhému a publikum je unášeno s nimi.“
Claude, farmářský synek z Oklahomy, věří v Boha a věří, že Bůh věří v Clauda. Přijíždí do New Yorku, aby jako patriot narukoval do vietnamské války. V Central Parku se však setkává se skupinou hippies. Poznává svobodu, drogy i svou první lásku Sheilu a postupně přestává věřit všemu, co doposud považoval za správné. Toto protiválečné podobenství plné něhy květinových dětí, psychedelických obrazů a vynikající hudby vzniklo s odstupem celé dekády, v době, kdy revolta konce 60. let byla už jen nostalgickou vzpomínkou.
O filmu
Proč by měl dvacetiletý kluk odejít na smrt kamsi na druhý konec světa? Zvlášť když ještě neměl holku a ke štěstí potřebuje jen trochu lásky, marihuanu a partu věrných kamarádů, která se za něj dovede postavit, případně i obětovat.
Příběh nevinného mladíka z amerického venkova Claudea Hoopera Bukowského, formovaného rodinným patriotismem, který pod vlivem skupinky hippies, v čele s okouzlujícím rebelem Georgem Bergerem, začne pochybovat o smysluplnosti svého angažmá v absurdní mocenské válce.
Film na motivy broadwayského muzikálu zrcadlí americký společensko-politický konflikt celého desetiletí. Odpor proti prodlužující se válce ve Vietnamu (1964 – 1975) rozpoutal v Americe emancipační hnutí 60. let s jeho kulturním rozvojem i společenskou revolucí.
Formanovi však toto historické pozadí slouží opět především k rozvedení jeho osobního tématu: konfliktu jedince a společnosti, která se domáhá jeho přizpůsobení a poslušnosti. Současně je snímek satirou na prudérní americkou rodinu a celou konzervativní společnost, jíž se dětsky nespoutaní hippies kouzelně vysmívají.
Film je dnes považován za jeden z kultovních snímků květinových dětí. Natočen byl ovšem v době z hlediska módních trendů nejméně vhodné, na konci 70. let, kdy společenská rezonance ideálů hippies ztratila na své aktuálnosti a ještě nenalezla své pokračovatele v dalších generacích.
Snad žádný z Formanových filmů nebyl v počátcích tak podceňovaný. Forman, stejně jako choreografka Twyla Tharp, neměl žádné předchozí zkušenosti s žánrem filmového muzikálu. Oba nicméně společně osvědčili vytříbený smysl pro energii a správný rytmus hudebních i tanečních čísel a vytvořili jeden z nejzajímavějších filmových muzikálů své doby.
Před uvedením Vlasů ve Formanově rodném a tehdy ještě komunistickém Československu se v Praze na vstupenky stály fronty přes celou noc. Pro několik generací Čechů se snímek stal manifestem vytoužené svobody, nikoli kritikou mocenských zájmů Spojených států, za kterou jej komunistický režim mylně považoval, a proto také promítání snímku exilového režiséra v totalitním Československu umožnil.
Zajímavosti
- První broadwayská produkce muzikálu Hair měla premiéru v Biltmore Theatre 29. 4. 1968 a byla v roce 1969 nominována na americkou divadelní cenu Tony Award. Muzikál byl ovšem poprvé uveden v New Yorku již o několik měsíců dříve, v říjnu 1967 v Public Theater v East Village v produkci Josepha Pappa.
- Příběh filmu je oproti jeho o jedenáct let starší muzikálové verzi podstatně změněn. V muzikálu je Claude již členem hippies a nakonec rukuje do Vietnamu. Ve filmu je Claude naivní branec z Oklahomy přijíždějící do New Yorku, aby se přidal k armádě, a teprve tam se seznamuje s hippies. V muzikálu je Sheila představitelkou feministického hnutí, která miluje Bergera i Clauda. Největší licencí filmu je změna osudu Bergera.
- Film také vynechává některé slavné písně z muzikálu, například The Bed, Dead End, Oh Great God of Power, I Believe in Love, Going Down, Air, My Conviction, Abie Baby, Frank Mills nebo What a Piece of Work is Man.
- Některé písně byly zkrácené (Manchester England), pozměněné (Walking in Space), či přiřazené jiné postavě. Nově byla připsána píseň Somebody to Love.
- Jako režisér filmové adaptace byl původně osloven George Lucas, který však odmítl, protože v té době pracoval na svém snímku American Graffiti.
- Na roli Bergera si původně dělal nárok jeden z původních autorů muzikálu Gerome Ragni, ale nakonec dostal s ohledem na věk přednost herec Treat Williams.
- O roli v tomto filmovém zpracování se ucházeli také Madonna a Bruce Springsteen.
- Snímek byl uveden mimo soutěž na festivalu v Cannes v roce 1979.
Miloš Forman o filmu
- „Žil jsem v komunistickém režimu tak dlouho, že každý, kdo bojoval proti komunismu, byl pro mě hrdinou. Američané pro mne byli hrdiny, protože bojovali ve Vietnamu právě proti komunismu. Vlasy jsem pojal coby oslavu svobody jako takové. Svoboda předčí vše. Byl jsem nadšený z toho, jak je tato země svobodná, když se na sebe dokáže podívat do zrcadla a vidět i svou temnější stránku.“
- „Z určité lenosti jsem zájemce zval i k sobě domů a jednou se u mých dveří ukázal i šlachovitý mladík s dlouhými vlasy. Měl s sebou pouzdro s kytarou.
„Jdu na nějakej konkurz,“ řekl.
Tak jsme se rozloučili. Ten mladík se jmenoval Bruce Springsteen.“
„Znáte muzikál Hair?“ zeptal jsem se ho.
„Jo,“ odpověděl.
„Líbí se vám?“
„Ne.“
„Tak proč jste za mnou přišel?“
„Můj agent mě sem poslal,“ řekl mladík a pokrčil rameny.
„A když už jste tady, chtěl byste mi něco zahrát?“
„Ne.“
Soundtrack
Hair: Original Soundtrack Recording
| Hudba: | Galt MacDermot |
| Texty: | Gerome Ragni a James Rado |
| Nahrál: | Galt MacDermot |
| © 1979 RCA Records (2LP) © 1989 RCA Records (2CD) |
|
LP / CD 1
-
Aquarius 04:48 -
Sodomy 01:30 -
Donna / Hashish 04:21 -
Colored Spade 01:34 -
Manchester 01:58 -
Abie Baby/Fourscore 02:45 -
I'm Black/Ain't Got No 02:25 -
Air 01:27 -
Party Music
(na CD z roku 1989 nebylo zařazeno)03:27 -
My Conviction
(na CD z roku 1989 nebylo zařazeno)01:47 -
I Got Life 02:17 -
Frank Mills 02:41 -
Hair 02:44 -
L.B.J. 01:09 -
Electric Blues / Old Fashioned Melody 03:51 -
Hare Krishna 03:21
LP / CD 2
-
Where Do I Go? 02:49 -
Black Boys 01:13 -
White Boys 02:37 -
Walking In Space 06:14 -
Easy To Be Hard 03:41 -
3-5-0-0 03:50 -
Good Morning Sunshine 02:26 -
What A Piece Of Work Is Man 01:40 -
Somebody To Love 04:12 -
Don't Put It Down 02:26 -
The Flesh Failures / Let The Sunshine In 06:04
Recenze
Anglicky
Spiritualityandpractice.com (Frederic and Mary Ann Brussat)
Time Out Magazine
Variety
New York Times (Vincent Canby)
DVDtown.com (John J. Puccio)
IMDB.com (Dragan Antulov)
TVguide.com
Time Magzine (Frank Rich)
Empireonline.com (David Parkinskon)
ChicagoReader.com (Dave Kehr)
Česky
Odaha.com (Tomáš Odaha)
i-kultura.cz (Lucie Steinocherová)
Francouzsky
Abusdecine.com (Rémy Margage)
Télérama (Cécile Mury)
Italsky
Lokace
USA
-
New York City, New York
- Central Park, Manhattan
- Claude Bukowski se seznamuje se členy hippie skupiny, píseň Boogie mana. (Naumburg Bandshell)
- Scéna nočního koupání v jezírku. (Bethesda Fountain)
- Setkání skupiny hippies uprostřed parku, vystoupení v maskách. (Sheep Meadow, mezi 66. a 69. ulicí)
- Setkání se Sheilou, která se svými přáteli projíždí parkem na koních.
- Washington Square Park, Greenwich Village, Manhattan
- Bukowski se poprvé setkává se skupinou hippies vedených Bergerem.
- Mill Neck, Long Island
- Dům Sheiliných rodičů.
-
Arlington, Virginia
- Arlington National Cemetery
- Skupina hippies se loučí s Bergerem a dalšími, kteří zemřeli ve Vietnamu – závěrečná scéna filmu.
-
Mojave Desert, California
- Fort Irwin National Training Center, California
- Vojenská základna, na kterou je Bukowski odveden.
Ocenění
2 Ceny / 6 Nominace
| Akce | Místo | Cena | Kategorie | V/N |
|---|---|---|---|---|
| 1978-1979 | ||||
| Ceny mladých umělců | Los Angeles USA | Cena pro mladé umělce | nejlepší zábavná hudba mladých umělců - televize nebo film |  |
| 1979 | ||||
| Ceny Davida di Donatella | Řím Itálie | David |
nejlepší soundtrack zahraničního filmu Galt MacDermont |  |
|
nejlepší režisér zahraničního filmu Miloš Forman | |
|||
| 1980 | ||||
| Zlaté glóby (37. ročník) | Los Angeles USA | Zlatý glóbus |
nejlepší celovečerní film (komedie nebo muzikál) Michael Butler | |
|
objev roku (herec) Treat Williams ("Berger") | |
|||
| Ceny César (5. ročník) | Paříž Francie | César |
nejlepší zahraniční film Miloš Forman | |
Technické informace
35 mm a 70 mm (negativ 35mm)formát: 1,85:1
zvuk: Dolby Stereo
barevný (Technicolor)
Titulky
| United Artist an MGM Company | |
| A Lester Persky and Michael Butler Production | |
| Ragni, Rado & MacDrmont's | |
| Based on the Musical Play | |
| Book & Lyrics by | Gerome Ragni, James Rado |
| Music by | Galt MacDermont |
| Associate Producer | Robert Greenhut |
| Assistant Director | Michael Hausman |
| Costume Designer | Ann Roth |
| Production Designer | Stuart Wurtzel |
| Supervising Film Editor | Lynzee Klingman |
| Director of Photography | Miroslav Ondricek |
| Choreography by | Twyla Tharp |
| Screenplay by | Michael Weller |
| Produced by | Lester Persky, Michael Butler |
| Directed by | Milos Forman |
Starring |
|
| Claude | John Savage |
| Berger | Treat Williams |
| Sheila | Beverly D’Angelo |
| Jeannie | Annie Golden |
| Hud | Dorsey Wright |
| Woof | Don Dacus |
| Hud’s Fiancee | Cheryl Barnes |
Featuring |
|
| Fenton | Richard Bright |
| The General | Nicholas Ray |
| Lady in Pink | Charlotte Rae |
| Steve | Miles Chapin |
| Sheila’s Mother | Fern Tailer |
| Sheila’s Father | Charles Denny |
| Sheila’s Uncle | Herman Meckler |
| Sheila’s Aunt | Agness Breen |
| Berger’s Mother | Antonia Rey |
| Berger’s Father | George Manos |
| Vietnamese Girl | Linda Surh |
| Debutante # 1 | Jane Booke |
| Debutante # 2 | Suki Love |
| Claude’s Father | Joe Acord |
| Sheldon | Michael Jeter |
| Prison Psychiatrist | Janet York |
| Lafayette Jr. | Rahsaan Curry |
| the Judge | Harry Gittleson |
| MP | Donald Alsdurf |
| Barracks Officer | Steve Massicotte |
| Barracks Officer | Mario Nelson |
Songs |
Soloists |
| “Aquarius” | Ren Woods |
| “Colored Spade” | Toney Watkins, Carl Hall, Howard Porter |
| “Ain’t Got No” | Nell Carter, Toney Watkins, Kurt Yahjian |
| “Black Boys” | Laurie Beechman, Debi Dye, Ellen Foley, John Maestro, Fred Ferrara, Jim Rosica, Vincent Carella |
| “White Boys” | Nell Carter, Charlaine Woodard, Trudy Perkins, Chuck Patterson, H. Douglas Berring, Russell Costen, Kenny Brawner, Lee Wells |
| “Electric Blues” | Leata Galloway, Cyrena Lomba |
| “Old Fashioned Melody” | Ron Young |
| “Flesh Failures” | John DeRobertas, Grand Bush |
| „3-5-0-0“ | Melba Moore & Ronnie Dyson |
The following dancers appear by arrangement with the Twyla Tharp Dance Foundation, Inc., Rhoda Grauer – Project Coordinator |
|
| Rose Marie Wright, Tom Rawe, Jennifer Way, Shelley Washington, Christine Uchida, Raymond Kurshals, Richard Colton, Anthony Ferro, Sara Rudner | |
Dancers |
|
| Pat Benoye, Cameron Burke, Richard Caceres, Tony Constantine, Ron Dunham, Leonard Feiner, Ken Gildin, Kate Glasner, Christian Holder, Chris Komar, Nancy Lefkowith, Joseph Lennon, Robert Levithan, France Mayotte, Hector Mercado, Sharon Miripolsky, Marta Renzi, Donna Ritchie, Ellen Saltonstall, Radha Sukhu, Byron Utley, Earlise Vails, Ronald Weeks, Kimmary Williams, Deborah Zalkind | |
| Dancers Appearing Courtesy of The Ballet Theatre Foundation’s Ballet Repertory Company | |
| Johanna Baer, Carolyn Brown, Colleen O’Callaghan, Susan Clark, Jennifer Douglas, Karen Mays, Megan Murphy, Vicki Lynn Powell, Anna Spellman, Lauralee Stapfer, Deborah Wagman | |
| Music Arranged & Conducted by | Galt Mac Dermont |
| Vocal Arranger & Conductor | Thomas Pierson |
| Produced for the Broadway Stage by | Michael Butler |
| Originally produced by | The New York Shakespeare Festival Theatre |
| Co-Directors of Photography | Richard Kratina, Gene Talvin |
| 2nd Unit Director Cameraman | Gerald Cotts |
| Additional Photography | Gichard Pearce |
| Camera Operator | Thomas Priestley |
| Assistant Cameraman | Vincent Gerardo |
| Script Supervisor | Nancy Tonery |
| Film Editors | Stanley Warnow, Alan Heim |
| Music Editor | John Strauss |
| Unit Production Manager | Robert Greenhut |
| First Assistant Director | Michael Hausman |
| Location Manager | Martin Danzig |
| Second Assistant Directors | Joe Ray, Joel Tuber |
| Production Office Coordinator | Lois Kramer |
| Assistant to the Director | Anne Gyory |
| Production Accountant | Lloyd Zeiderman & Associates, Kathleen Mc Gill |
| Unit Publicist | Larry Kaplan |
| Gaffer | Richard Quinlan |
| Key Grip | Edward Knott |
| Propmaster | Joseph Caracciolo |
| Set Decorator | George DeTitta |
| Chief Carpenter | Edward Swanson |
| Scenic Artist | John Linder |
| Trasportation Captain | James Fanning |
| Special Effects | Al Griswold |
| Equestrian Trainer – Dance Sequence | Albert Ostermaier |
| Flying by Foy | |
| Sound Mixer | Chris Newman |
| ReRecording Mixers | Bill Varney, Steve Maslow, Bob Minkler |
| Dolby Consultant | Don Digirolamo |
| Music Recording Engineer | Chuck Irwin |
| Hair Stylist | Joe Tubens |
| Makeup Artist | Max Henriquez |
| Wardrobe Supervisor | Elisabeth Seley |
| Assistant Choreographer | Kenneth Rinker |
| Assistant to Miss Roth | Gary Jones |
| Puppet Creations | Larry Reehling |
| Supervising Sound Editor | Milton C. Burrow |
| Sound Editors | William Sawyer, Edward L. Sandlin, Gordon Davidson |
| Associate Editor | Michael Jablow |
| Assistant Music Editor | Norman Hollyn |
| Assistant Film Editor | Lois Freeman |
| Assistant Editors | Karen Wanderman, John Davis, Neil Burrow, Neil Kaufman, Anne Stein |
| Casting | Howard Feuer & Jeremy Ritzer |
| Fenton & Feingerg | |
California Unit |
|
| Location Manager | Ronald Colby |
| Art Director | Harold Michelson |
| Set Decorator | Gerald Wunderlich |
| Propmaster | Pat O’Connor |
| Gaffer | George Holmes |
| Grip | Jerry King |
| Camera Operator | Jan Kiesser |
| Script Supervisor | Lillian Mac Neill |
| Hair Stylist | Vivienne Walker |
| Makeup Artist | Robert Mills |
| Wardrobe | Sylvio Scarano |
| Construction Coordinator | John Rutchland |
| Transportation Captain | James Foote |
| Production Assistants | Michael Peyser, David Dreyfuss, Jennifer Ogden, Shawn Hausman, Barry Strugatz, Barbara Pettick, Tom Fritz, Steve Montgomery, Carol Clemente |
Original Motion Picture Sound Track Album on RCA Records & Tapes |
|
| “Somebody to Hold” | By Rado, Ragni & MacDermont, Sung by Charlie Brown |
| “White Boys” | Male Vocal Recorded by “The Stylistics” |
| “Walking in Space” | Solo Sung by Betty Buckley |
| Lenses and Panaflex Camera by Panavision® | |
| Prints by Technicolor® | |
| Recorded in Dolby Stereo at Samuel Goldwyn Studios, Los Angeles | |
| Titles by R/Greenberg Associates | |
The Producers Gratefully Acknowledge the Cooperation of |
|
| The City of New York | Mayor Ed Koch |
| Gordon J. Davis, Commissioner of Parks | |
| Lt. Paul Glanzman | |
| The Astoria Studios | |
| National Park Service, National Capital Region | Jack Fish, Director, National Capital Parks |
| George Berklacy, Asst. to Regional Director, Public Affairs | |
| New Jersey Film Commission | |
| The State of California | |
| © 1979 Cip Film Produktions | |
